Oprátka ze školky

28. září 2016 v 23:34 | Madeleine |  Téma týdne
Nějakou dobu mi zabralo přemýšlení, jak zformulovat článek k tématu "oprátka ze strachu", až nakonec vznikla báseň o potížích, které nyní prožíváme. O oprátce, kterou mému tříletému dítku upletla školka hned během prvních dnů docházky... A jak se celý problém vyvine? Jsem zvědavá sama...

Ze strachu oprátka
je stále víc krátká,
hola, hola, školka volá,
zase budu já za vola.

Při kázání tiše zmírám,
že prý je mé dítě tyran,
ostatním jen ubižuje,
úču to už obtěžuje.

Sleduji to celé dění,
můj pohled se rychle mění.
Kdo že komu tady škodí?
Čučím, jak to tady chodí!

Žalobníček žaluje,
ať se úča smiluje,
nevinný dostane trest,
ruka se mi svírá v pěst.

Tříleťáka popichovat,
druhý den hned šikanovat?
Tím se baví předškoláci?
Výchova se zjevně ztrácí.

Po hodině mám již dosti,
odcházíme v nelibosti,
další ráno dítě stoná,
zůstáváme raděj doma.


Dítě má ze školky strach,
roní slzy jako hrách,
jenom pouhé pomyšlení
v horečku se rychle mění.

Jak ho srovnat psychicky,
ať nemá trauma navždycky?
Ptám se všech i sebe sama,
od večera až do rána.
 

Po roce Vánoce?

3. srpna 2013 v 11:34 | Madeleine |  Madeleine's diary
Ahoj všichni,
tak se snad i po roce vracím? Možná :) Těžko říci. Určitě se ptáte, co se mnou celou dlouhou dobu bylo, proč jsem tak náhle zmizela z blogového světa a hlavně - co je u mě nového.
Na první dvě otázky mohu odpovědět snadno - zaprvé mě potkala taková nemilá věc, ale to jistě víte z předchozích zpráv, přišla jsem o svůj počítač. Na to samozřejmě navazuje hned druhá problematika, neboť jsem ztratila možnost kreativního vyžití. Postupně jsem během léta ani víceméně neměla připojení na internet, neboť jsem většinu času byla s přítelem (který zatím na pronájmu neměl internet). Můj zájem o blog prostě opadl. Chtěla jsem se k blogování vrátit v listopadu, kdy mi začalo jedno velké krizové období, avšak nakonec z toho stejně nic nebylo. Že bych z toho vyrostla? Kdož ví... asi mě uchvátily "staré" techniky :)
A cože je u mne nového??
Nového je opravdu spousta věcí. Snad jedna z největších je, že... ale to je vlastně jedno, prostě mám radost ze života a myslím, že tu mi žádný internetový blog nahradit nemůže. Dostala jsem se do nové fáze života, do nového časoprostoru, který mě naprosto uchvátil a okouzlil. Jsem ze všeho tak nadšená, že bych nejraději zastavila čas, abych si mohla užívat, protože i těch 24 hodin, co má jeden den, je pro mě strašně málo.

Pokud bych se zde zase delší dobu neobjevila, přeji všem krásný zbytek prázdnin :)
Vaše Maddie

Den 428 - Nudex

7. července 2012 v 13:39 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 428/158
Taky znáte ten pocit, kdy víte, že byste měli splnit spoustu úkolů, zařídit spoustu věcí, ale přesto nic z toho neuděláte, protože se vám nechce? :) Nevím, jeslti je to tím vedrem, ale já to zažívám čím dál tím častěji :(
Hloupě hledím,
dost se nudím,
nápad není,
tak se lení.
A páč se lení,
tak se nezelení,
možná jen blázní
při vší té bázni,
že nuda neskončí,
než smrtka zakročí.
 


Den 481 - Italiano

7. července 2012 v 1:10 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 481/157
No jo, opět přichází léto a s ním doba dovolených. Všichni už plánují, někteří mají možná už nějaký ten pátek zaplaceno... Kam se chystáte? Do oblíbené Itálie? Či jinam? :)
Pilně šrotím italiano,
moc se těším na Miláno,
navštívím i Řím,
památky italsky vím.
Zajedu si i k Pise,
sakra, jak že se to píše?
Tak navštívím Neapol,
vrátím se zcela na mol,
spousta pizzy, zmrzliny,
už mám přesné vidiny.

Den 480 - Život v luxusu

6. července 2012 v 23:46 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 480/156
Ho, co jiného napsat, když člověk přijde domů - do bytu, který se rekonstruuje - a najednou je v čoudu celá koupelna... :D

Máme novou vanu
z velejšího krámu,
ceny byly výhodné,
každý tomu propadne.
Spravíme si byteček
za těch peněz zbyteček,
tohle bude luxus,
koupím ještě lexus,
moje nové fáro
si klidně záviď, šváro.

Den 479 - Alkoholik Američan

6. července 2012 v 23:04 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 479/155
Inu, nevím, co přesně dodat k básničce, ale ruku na srdce, kolik bohatých lidí je alkoholiky? (A kolik chudých...)
V Americe na dvorku
pije borec kořalku,
kouří těžká cigára
a užívá si lehára.
On má prostě na to,
v trezoru má zlato.
Práce má však mraky,
v kanclu chlastá taky.
Naštěstí má peníze,
panáky platí z provize.

Den 478 - Teenageři

29. června 2012 v 12:43 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 478/154
Pro dnešní básničku jsem se nechala inspirovat skupinou MCR a relativně starou písničkou Teenagers, kterou jsem kdysi velmi milovala.
S přehledem vytřou ti zrak
a drby jsou rychlejší jak drak,
znají ze knih všechny fráze,
všechno tě teď přijde draze,
mají dobrou hru na šest,
po ní přijde tvrdá pěst,
neb drogy už nepůsobí
na to strašné období,
vždyť ani řádné facky
nezkrotí ty fracky.

Den 477 - Stand by me

29. června 2012 v 10:03 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 477/153
Myslím, že není nic krásnějšího, než kyž dva jsou při sobě, pomáhají si a především si vzájemně důvěřují :-) . A právě o tom je dnešní básnička :-)
Když noc zase přijde a všude tma je,
měsíční svit zem světlem zalije,
ničeho nemusím se teď bát,
když budeš u mě, můj miláčku, stát.
A kdyby i nebe padalo na zem,
nebudu se tím trápit jen,
když ty budeš tu při mě stát,
vím moc dobře, že máš mě rád,
tak buď tady navždy se mnou,
zvládneme vše, i tmu temnou.

Den 476 - Zóna bezpečí

28. června 2012 v 16:35 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 476/152
Asi si řeknete, že jsem už připitomělá, když přidávám další básničku o vlaku, ale ruku na srdce, koho by to neinspirovalo, když na cestách vlakem tráví tolik času? :-)
V zóně bezpečí
se depky neléčí,
ani tam nestraší,
to mi jen haraší.
Všichni tam chápou,
těžko to chápou.
Sakra, to je pech,
snad je to jen plech,
co slyším cinkat,
měla bych jít spinkat.

Den 475 - Kde jsi, milá?

28. června 2012 v 12:12 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Den 475/151
Dnes přidávám opět jednu pochmurnější básničku s prosbou o návrat :-)
Řekni mi, má milá, kde jsi,
na louce, či mezi lesy?
U potoka, na stráni,
kde vrabec vrabce prohání?
Kde tvá tvrář se nyní směje,
kdo jiný v náruči tě hřeje?
Řekni, milá, kde tě mám,
hodně tě tu postrádám.
Chybíš mi, mé sluníčko,
vrať se ke mně, holčičko.

Kam dál