Únor 2011

Den 18 - Černí šakali

28. února 2011 v 16:34 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Vím, že dnešní báseň zní poněkud rasisticky, nicméně já ani rasistickou myšlenku nepopírám. Zřejmě nebrněnští budou nějakou chvíli tápat, ale věřím tomu, že na to brzy přijdou. Obyvatelé města Brna budou jistě hnedka chápat a určitě zavzpomínají na nějakou podobnou zkušenost. A možná ne z podchodu... Já jsem touto básničkou chtěla reagovat na "nehodu", která se stala dnes mojí brněnské kamarádce. Přímo za bílého dne "darovala" svoji kabelku milým spoluobčanům Romům. A volat na ně policii? - To bych neudělala ani já, když si představím, že by to ve finále díky zákonům o diskriminaci atp. otočili proti mně. Viz. článek na téma Rasismus, kde jsem popsala podobný případ.

Člověk přímo žasne,
jak z pětistovky krásné
nezbyla mi ani vindra,
viděl to i sám Jindra!
V podchodě mě potkali
malí černí šakali!
Všichni je tu dávno znají,
oni jsou však nyní v háji
i s kabelkou z bílé kůže,
co proti nim člověk zmůže?

Den 17 - Peníze

27. února 2011 v 10:40 | Madeleine |  324 básní v roce 2011


Téma na dnešní básničku jsem si zvolila něco jako "vyšší moc" - peníze. - Jejich vliv mi začíná lézt opravdu na nervy. Stačí se podívat na ty skvělé reformy, co naše vláda dělá, jen aby měli víc do kasy. Nebo snad do kapsy?! Sedí tam, hovno dělají, vymýšlí krávoviny a ani neví, jak zbídačují lid. Důchodová reforma, daňová reforma,... hovno z toho, lidé budou umírat za pochodu.
Když se začal více a více omýlat ten slavný rok 2012, tak jsem si říkala, že je to pouhý kec. Reklamní trik, na němž se někdo obohacuje. Ovšem když se nyní na to vše dívám s odstupem času,... ta válka přijde.
Kdo má ruku na meči,
ten ostatní přesvědčí,
kdo má v rukou grál,
ten je víc než král.
Kdo má peněz dost,
ten vítaný je host.
Kdo má cenné papíry,
dovolí si manýry.
A ten, kdo nemá nic,
musí makat o to víc.


Den 16 - Ranní

26. února 2011 v 23:27 | Madeleine |  324 básní v roce 2011



Nějak se mi k dnešnímu dni úplně vytratila básnická motivace, asi jsem v uplynulých dnech během své nevolnosti přišla o básnický talent, ale očekávám, že brzy se ta sinusoida opět posune nahoru a zase budu básnit o sto šest :-) . Tak zde je malá básnička inspirovaná letmo zaslechnutými reklamami :-)



Můj čas se krátí,
třeba se mi vrátí
v součtu všch dní,
když se rozední.
Když čaj si osladím
a v rádiu naladím
Český rozhlas jedna,
tomu říkám bedna!
Denně noví hosté,
leč slyším to už po sté.

"Zavolám ti"

26. února 2011 v 23:10 | Madeleine |  Téma týdne

Jak se jmenuji? Co dělám? Kdo jsem? A proč se ti zrovna teď o tom nechce přemýšlet? Snad je to proto, že to nevíš?! - Ano, nevíš to.
Občas jsem ti říkala, že tě miluji. Nikdy jsi mi na to neodpověděl. Nechala jsem toho, když mi došlo, že o to nestojíš. Máš mě rád? - Máš. Vím, že mě máš rád, ale proč mě nemůžeš mít rád o něco víc?
Pamatuješ si, jak jsme se seznámili? Já si to pamatuji dost přesně. Neřeknu ti, kolik hodin přesně bylo, řeknu ti přibližný čas s odchylkou asi 10 minut. Je to taková dlouhá doba a přesto to vidím jako dnes, jako by se to stalo před několika hodinami. - Vzpomínáš si na to?
Ani nevíš, kolikrát jsem přemýšlela, jak moc do tvého života patřím. Na kolikátém místě jsem po které slečně? A proč jsem ti stále tak vzdálená, když ti chci být blízko? Máš radši jinou??

Den 15 - Pláže

26. února 2011 v 17:23 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Článek k 25. únoru 2011
Zima mě už začíná opravdu unavovat. A myslím si, že jsou z toho unavení všichni. Je to jako v létě, když jsou velká horka, člověk je z toho taky utahaný, znavený. I když není nic hezčího než letní večery. Určitě si asi udělám jeden takový hezký odpočinkový večer, kdy se jen tak usadím na lavičku a budu pozorovat lidi...


Na prosluněné pláži
mladí chlapci doráží
na opálené slečny,
cit je pro ně věčný.
Večer sedí u baru
a popíjejí kořalu.
V hotelovém pokoji
si kocovinu vyhojí,
a odpoledne znovu
oddávaj se lovu.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 14 - Cizinec

26. února 2011 v 16:42 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Článek ke dni 24.února 2011
Jsou dny, kdy si připadám opravdu osamoceně. Nemám nikoho, nic jiného než ten počítač. Všichni přátelé mi jsou vzdáleni a všechno kolem mne... Snad mi nikdo nerozumí? A rozumím sama sobě? Někdy ne. Někdy se dívám do zrcadla a ptám se sama sebe, jestli jsem to já, nebo kdo vlastně jsem...?

Napadla mě zvláštní věc,
že jsem vlastně cizinec.
Ve svém vlastním životě
jsem stále o samotě.
Jako v domě za vodou
sama se svou pohodou
sedím v pusté zahradě
a přemýšlím o zradě.
Na jedné malé benzince
na rande pozvu cizince.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 13 - Smutná

26. února 2011 v 9:02 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Článek ke dni 23.února 2011.
Nevím proč, ale středy jsou strašně zdlouhavé dny. Snad je to proto, že jsou uprostřed týdne? Nevím. Ale jsou nejvleklejší. Pak už zbytek týdne má šílený spád a je tu zase pondělí... středa. Život mi mezi proplývá mezi prsty a co z toho?



Přišel ke mně na návštěvu,
bez nálady, bez úsměvu,
přišel ke mně smutek sám,
jestli mu prý kávu dám.
Přišel klidně bez pozvání
a usadil se z nenadání
v mém maličkém srdíčku
a sfouknul i svíčku,
co v něm plála z radosti,
proč musím mít starosti?

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 12 - Ve snu lásky

22. února 2011 v 19:47 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
     K dnešní básničce mě inspiroval Leoš Mareš. Poslouchala jsem různé písničky a právě se mezi nimi vyskytla známá "Tři slova." Její text mi utkvěl v hlavě a čím víc jsem si ta slova opakovala, tím víc se mi v hlavě sumírovala vlastní slova. Mohlo to vydat na delší básničku, ale nejsem dnes tolik při chuti psát, ačkoliv mám v hlavě spoustu nápadů. Moje ruce jsou prostě líné. Tak alespoň těchto deset veršů :-)



Bylo mi jako ve snu lásky,
když jsi hladil moje vlásky,
když jsi říkal: "moje dítě,
ani nevíš, jak moc miluji tě."
A já jsem jen tak seděla
a na tebe jsem hleděla
a tolik jsem se stále bála,
že mi život vezme skála,
až zůstaneme každý sám,
až ti jednou sbohem dám.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 10 - SMS, Den 11 - Písmena

20. února 2011 v 8:02 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Včerejší večer byl pro mne ve znamení sms zpráv a sezení s mobilem v ruce. Za celý měsíc jsem napsala již přes povolený limit 100 zpráv. A teď jich během jednoho večera napíšu přes 120. To zase bude vyúčtování paušálu. Z obvyklých 250Kč po mě budou chtít dobré 400, ne-li víc. Po dlouhé době jsem to zase přehnala :-D. Ale přiznám se, že to stálo za to. Stává se to zřídka a vždy to má opravdu 'grády'. Jo, lidi, jak já jsem se pobavila... to se zase dlouho nepobavím... A jsem ráda, že dnes mi začalo nové zúčtovací období, protože to vidím na pokračování. 6:00 a pípne mi SMS...
Esemeska přišla mi
a všemi svými silami
donutila telefon,
aby vydal nějaký tón.
A s mobilem v ruce,
vidím zpráv snad tucet.
To mohl být pouze on,
mého srdce šampion,
poslat mi přes sto psaní,
že jsem jeho milá paní.


Básnička k pondělí 21. února
Základ všech slov - písmena -
pletou mě, že přijde změna.
Á, Bé, Cé, Dé, É, eF, Gé, Há,
schází mi ta pravá něha,
Í, Jé, Ká, eL, eM, eN,
je to jako zvláštní sen,
Ó, Pé, Qé, eR, eS, Té, Ú, Vé,
chci zas vidět oči tvé,
iX, Ypsilon a Zet,
minuta je jak sto let.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 9 - Má mě rád?

19. února 2011 v 16:19 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
     Snad věčnou hamletovskou a zároveň dívčí otázku jsem si dnes položila i já. Napíše? Nenapíše? Chce mě vidět? Nechce mě vidět? Má mě rád? Nemá mě rád? A při tom otrháváte okvětní lístky, jíte pomeranč, nebo počítáte písmenka ve slovech nadpisů novinových článků... já jsem padla do té druhé zmíněné - pomerančové skupiny. Oloupala jsem si dva pomeranče a při jejich dělení jsem si říkala: Má, nemá, chce, nechce,... atp, atp. Dokáže i něco víc rozesmutnit??


Má mě rád, či nemá rád?
Pozve mě na víno snad?
Napíše mi? Nenapíše?
Proč mám motýly v břiše?
Proč já ho ráda stále mám?
Proč je každý z nás dvou sám?
Proč v noci místo spaní bdím?
Proč nemůžu být stále s ním?
Samé proč a žádné neboť,
nechceš-li mě, tak sem nechoď.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 8 - Paměť

18. února 2011 v 21:11 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
     Asi každý z nás by mohl říci, že má problém s pamětí. "Já mám špatnou paměť," zní často naše výmluvy. Ovšem existuje něco jako 'špatná paměť'? - Já si myslím, že ne. Je to jen na naší technice a schopnosti se učit. Já jsem nikdy nebyla vzorem pilného žáka s vyznamenáním. Ani jsem o to nikdy neusilovala. To, že mám 'špatnou paměť' byla pouhopouhá výmluva. Ve skutečnosti za mými špatnými známkami vždycky stála moje lenost, pohodlnost a nezájem k některým předmětům. Proto má vysvědčení vypadala tak, jak vypadala. Trojky, čtyřky, nestěžovala jsem si. Na to, jak jsem nic nedělala a občas jsem si něco přečetla o přestávce před vyučováním, to byl zázrak. Teď se vracím do koloběhu učení a všeho, co k tomu patří a moje stanovisko je jasné. S pořádnou přípravou nejdále dojdu. A tak se snažím a učím se, jak zlepšit svoji metodu učení a především zapamatování. A nyní k tomu básnička:

Moje paměť, žádná sláva,
učení mi zabrat dává.
Zabrat dává a to fest,
složitý je každý test.
Sedím, šrotím hodiny,
jsou to všechno koniny.
Diogenes, Mácha, Bach,
z absolutismu jde strach.
Oh, adonai, pane náš,
proč mě takhle proklínáš?

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 7 - Sanitka

17. února 2011 v 15:02 | Madeleine |  324 básní v roce 2011


Každý den, když jsem na cestě do města, nebo zpět domů, potkávám sanitku. Buď vyjíždí z nějaké boční ulice, nebo už pádí po hlavní ulici. Denně. Ať už ráno, v poledne, nebo navečer. Denně dávám přednost sanitce. Někdy tak přemýšlím, co se stále děje, že mají neustále výjezdy. Vždyť to není ani normální, abych denně potkávala sanitku. Nebo je to tak v každém městě, že mají lékaři denně tolik výjezdů? - Hlavně mi nikdo neříkejte, že jde o nějaké cvičení na útratu daňových poplatníků. To by pak tedy měli jeden výjezd pro mě. :-D

Jede, jede při tom houká,
kde kdo stojí, jenom kouká.
Sanitka teď uhání
do kopců i do strání.
O sto šest dál pospíchá
za tím, co ho teď píchá
u srdíčka strašná bolest,
vidí to i ta ratolest,
malá neteř, holčička,
co se bojí o strýčka.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

TOP 10 českých reklam

17. února 2011 v 10:45 | Madeleine |  Jen tak pro zábavu...
     S kamarádkou jsme se dostaly do rozhovoru o reklamách při jedné naší hře, kdy já jsem z našeho rozhovoru udělala soutěžní hru alá Chcete být milionářem a každou její odpověď jsem zkoušela zpochybnit jako Vladimír Čech. A díky komerční pauze jsme se dostaly i k reklamám, tak mi nyní dovolte udělat seznam 10 nejlepších reklam, které jsem kdy v televizi viděla...


A bude mít i ty veliký zahnutý zuby nahoru?


Klasická vánoční reklama, řekněte, kdo by se obešel na vánoce bez této reklamy??

Den 6 - Evropská unie

16. února 2011 v 16:35 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Nejsem Polka, nejsem Ir, 
zeptám se tě: "Wie geht's dir?"
Se svým stoickým klidem
stojím tu s našim lidem
na prahu Evropské unie,
kde vše jednou uhnije.
A v prostoru Schengenu
já se nikam už neženu.
Nepřišlo to ani k stáru,
kde jsou doby cukrovarů.


     Původně jsem chtěla složit básničku s německým podtextem, ale pak mi tam nějak přišla ta Evropská unie a už nešlo udělat krok zpět. Z mé básničky asi poznáte, že nepatřím mezi největší příznivce EU. Sice uznávám, že je to dobrý plán, spojit evropské země, ale likvidovat jiným státům ekonomiku? A nutit je přispívat na státy, které si samy svojí politikou zavinily pád? - Je to v určitém smyslu přehnané. - Samozřejmě každý má možnost svého svobodného názoru, takže si myslete o EU, co jen budete chtít. Ale domnívám se, že bude víc lidí, kteří budou se mnou souhlasit :-).

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Všechno naruby tu je...

15. února 2011 v 16:37 | Madeleine |  Téma týdne
     Už je to nějakou dávnou dobu, to mi bylo snad deset let, kdy jsem zaslechla vtip který byl tak trošku rasistický, když se na něj dívám zpětně, ale dobrý byl v každém případě. Přesně si nevzpomínám, jak zněl, ale začínal otázkou, jaký je rozdíl mezi černým a bílým humorem. Odpověď zněla: Bílý humor je deset černých v jedné popelnici. Černý humor je, když je jeden černej v deseti popelnicích...

     Rasismus, rasová diskriminace, utlačování spoluobčanů jiné barvy pleti atp... témata, která jsou omýláno snad ze všech stran každý den. Jak je ten a tamten utlačovaný. Chudák má trošku jinou pleť a hned je špatný... bla, bla, bla... Abych pravdu řekla, častě ji a častěji se setkávám s 'rasismem naopak'. V našem státě je rasismus stále chápán jako utlačování a poškozování lidí s jinou barvou pleti než bílou, ale řekla bych, že to pomalu začíná být naopak. Jen kvůli tomu, že proti vám stoji Rom, soudce přizná pravdu jemu, ačkoliv je zcela jasně vidět, na čí straně právo a kdo je nevinný...

Den 5 - Modré oči

15. února 2011 v 15:57 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Modré oči jak oceán
ideí jsou velký lán,
radují se celé dny,
o lásce mají své sny,
sledují ten širý svět,
leckdo může závidět
a přece není co by,
vždyť stačí méně zloby.


     Do dnešní básně jsem ukryla trošku šifru, moji šifru ;-). Šifru lady Madeleine. Proto je báseň dnes o dva verše kratší. A asi málokdo kód v básni najde, přesto tam je. Na druhou stranu věřím tomu, že za týden, měsíc, rok, pokud mi blog vydrží, nenajdu tu šifru ani já sama. Inu, takové šifry jsou ty nejlepší. Kdo ví, jestli sám Mácha by dnes uměl rozluštit svůj tajný deník :-D...
     Přeji hezký den a spoustu zábavy při luštění tajemství ukrytého v básni, pokud se do toho někdo pustí :-).

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 4 - Valentýnské přání

14. února 2011 v 15:52 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Chtěla jsem ti poslat přání
složené v milostné básni,
jak miluji tě velmi moc
a v noci volám o pomoc,
protože o tobě jsou mé sny
a bez tebe jsou pusté dny,
kdy o tobě bděle sním
a váhám, jestli tohle smím.
A kdyby ne, tvůj problém,
je to jen můj diadém.


     Když dnes máme toho Valentýna, zkusila jsem složit básničku právě na valentýnská přáníčka. Dnes jich lidé poslali určitě tisíce jen v naší republice, nechci ani vědět, kolik přáníček prošlo celým světem. Určitě moc. Já se k Valentýnu odměním kouskem čokolády.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Jak teď dál...?

13. února 2011 v 20:22 | Madeleine |  Madeleine's diary
avatar
     Co jsem se vrátila domů, zjistila jsem, že jsem se dost změnila. Na to, jak jsem vždycky vyhledávala nějakou společnost, nyní raději sedím ve svém pokoji sama, mám přivřené dveře, na počítači si pouštím hudbu a většinou jen tak sedím a čumím do blba. Přemýšlím nad sebou a svým životem. Chci žít jinak, ale nevím, co všechno přesně udělat. Nemám přesný plán, mám jen cíl. V léčebně jsem se rozhodla, že půjdu na vysokou školu. Podala jsem si přihlášku a jsem zvědavá, co z toho bude. Snažím se učit, ale moc mi to nejde. Mám spoustu mezer. Musím se hodně snažit, abych něco dokázala a k tomu mám ještě sto dalších jiných zájmů,... chtěla bych sem zavést pár, dle mého názoru, atraktivních rubrik, aby blog opravdu ožil podle mých představ. Bohužel nevím, jak to všechno zkoordinovat. Ještě jsem furt z toho všeho taková nijaká...
     Nemáte někdo nějaký způsob, jak všechno zkoordinovat??

_____
*zdroj obrázku

Den 3 - Cestování

13. února 2011 v 18:27 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Do Pardubic na nádraží
cesta se ti neprodraží.
Vláčkem tam a vláčkem zpět,
lépe poznáš český svět.
Je malý, zato plný krás
jak Moravský kras,
Tu je soška, tu je strom,
na náměstí stojí dóm
ať už Víta či Barbary,
Česká země - ta má dary.


     Chtěla jsem původně napsat básničku o vlaku, ale nakonec se mi to svezlo spíše k Česku a památkám. Snad se i tento příspěvek do projektu bude líbit, ač se trošku vymknul mému původnímu nápadu, jak jsem zmiňovala - vlak a vlakové nádraží. Byla jsem totiž na nádraží a nevím proč, poslouchala jsem pouze hlášení v němčině. A ještě teď mi v hlavě zní "...der Abfahrt vierzehn Uhr fünfunddreißig Minuten..." České hlášení mi nějak šlo jedním uchem tam a druhým ven, aniž bych postřehla nějakou informaci, takže jsem musela bedlivě poslouchat, když opakovali hlášení v cizích jazycích, abych nešla na špatné nástupiště. 

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.

Den 2 - Vápník

12. února 2011 v 20:37 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Tabletka plná vápníku
je jak plátek krápníku,
Krásně bílá, stejně křehká,
jen několik gramů lehká.
Do skleničky trošku vody,
dnes nemáme žádné hody,
jak pro štíhlou baletku,
do vody hodím tabletku.
A během krátké chvilinky
uvidím drobné bublinky.


     Poslední týdny beru pravidelně vápník. Nejdříve jsem brala v tabletkách, ale to polikání prášků se mi začalo postupně protivit. Tak jsem zavítala do lékárny a donesla jsem si vitamíny v šumivých tabletkách. Myslela jsem si, že to nebude zrovna ta nejlepší chuť, po které by každý vážně toužil, přeci jenom to je vápník. K mému překvapení má výsledný "drink" opravdu dobrou chuť. Je to jako byste pili obyčejnou limonádu z ochucené šumivé tablety nebo tablety s vitamínem C. Ani bych tomu nevěřila, jak rychle si zvyknu brát si ke snídani kromě půl litru čaje ještě sklenku vody s tabletkou.

Na články v projektu se vztahují autorská práva! Nekopírovat!
Pokud už máte potřebu kopírovat, uveďte zdroj: Madeleine.