Březen 2011

Den 49 - Milý pane

31. března 2011 v 21:12 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnešní básnička je opět jedna z těch absurdnějších, není moc co k ní říci. Jedna z těch, co by se dala zařadit do toho stavu zamilovanosti divíčího srdce :).


Vstupte, milý pane,
moje srdce plane
láskou jenom pro Vás,
s Vámi je mi snáz.
Nepřemýšlím tu a tam,
co s životem udělám.
S Vámi vím už vše,
jste má ranní mše,
s Vámi má vše smysl-
- i má hloupá mysl.

Den 48 - Tiskárna

30. března 2011 v 20:23 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes jsem si chtěla vytisknout pár dokomentů, docela důležitých, ovšem to bych to nesměla být já a moje osobní smůla. Kdykoliv něco opravdu nutně potřebuji, tehdy se objeví komplikace. Tentokrát mi tiskárna odmítá tiskové kazety... Co s tím, to vážně nevím. Nové se mi kupovat vážně nechce!...

Tomu říkám pakárna!
Zase blbne tiskárna!
Kontrolka je červená,
bliká a je dotěrná!
Prý je málo inkoustu,
leč ten vytek' do toastu,
co jsem chtěla k večeři!
A pak něco ušetři!
Váhám, co s tím tiskem,...
hodím s tím jak s diskem!

Den 47 - Madeleininy vlasy

29. března 2011 v 19:29 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
K dnešní básničce mě inspirovaly vlasy. Celkově jsem známá s tím, že jsem 'ujetá' na vlasy a nevydržím 2 hodiny bez hřebínku. A to jsou teprv moje vlasy :D... kdybyste věděli, jak jsem vnitřně ortodoxní co se týče vlasů mužů... :D... ale hovor o tom jindy :)


Všechny Madeleininy* lásky
znaly její tmavé vlásky,
co spadaly do půlky zad
a hřály ji, když byl chlad,
když zůstala v noci sama
a měla být pravá dáma.
Milovala svoje vlasy
a každý den česala si
jeden pramen po pramínku
a v hlavě měla jen vzpomínku.
*čti "Madléniny"

Den 46 - Běh ulicemi

28. března 2011 v 19:28 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Začala jsem zvažovat, že bych začala dělat něco pro své zdraví a psychiku. Doma trávím už poněkud moc času a za tři měsíce jsem zase hezky nakynula k radosti mých rodičů a zajisté i k radosi paní doktorky, které jsem se ještě nebyla ukázat. Nicméně mě to vůbec nebaví, abych pravdu řekla. Moje fyzická aktivita je stále stejná jako před "onemocněním," ale vnitřně cítím, že to není ono. Potřebuju mezi lidi. A tak mě napadlo, že bych začala dělat jednomu svému kamarádovi běžeckého trenéra - společníka. On si zaběhá, já se vypovídám, i když běhání nemusím. No, není to ideál?
Vydávám se na svůj běh,
ale v klidu, žádný spěch!
Běžím hezky pomaličku
rovnou za dům na uličku,
která vede do přírody,
což mě hodí do pohody.
Končí sítě těsných ulic
kyslík načerpávám do plic,
to ticho je fakt ráj.
A to ještě není máj!

Den 45 - Třešně

28. března 2011 v 18:53 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Mám takovou malou keremickou čajovou (chcete-li kávovou) konvičku, v níž mám pár svých pokladů. Je pomalovaná jahodami a třešněmi, které opravdu vynikají na bílé glazuře. A jak jsem se tak na tu konvičku dívala, vzpomněla jsem si, jak mi jako malé holce děda dával vždycky za uši třešně... Dnes už to nikdo nedělá...


Za ušima třešničky
zelené jak rosničky,
je na ně stále brzo,
v noci ještě mrzlo.
Čekat musím do léta,
to už třešeň odkvétá
a plodí sladké třešničky
červené jak růžičky.
Na sklízení už se těším,
v zahradě si stromy střežím

Den 44 - Nebe

26. března 2011 v 22:20 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes opět poněkud poetičtější básnička. Přiznám se, že nemám nejmenší tušení, jestli jsou vidět hvězdy, ale mám ten dojem, že ne. Byla jsem venku asi před hodinou a bylo spíše zataženo. Nicméně řekněte, kdo nemá rád letní noci?


Na nebi Velký vůz
a kolem plno Múz
nás na výlet zvou
nejčernější tmou.
Můžeme se svézt
nebem plným hvězd
a pak v rovnováze
i po Mléčné dráze
pojedeme do dáli,
kde se nám sny potkaly.

Volný layout 005

26. března 2011 v 14:09 | Madeleine |  Volné layouty
Nedávno jsem publikovala kávovou básničku - Souboj kávy - a při procházení některých obrázků jsem dostala motivaci vytvořit i layout na téma káva. Náhled layoutu najdete zde. Ke stažení je potom zde. - Soubor je ve formátu rar, obsahuje i návod k nastavení a přílohu do PhotoShopu k vytvoření vlastních popisků do menu.

Prosím, dodržujte při použití layoutu daná pravidla.
Odkaz na ikonku, pokud vkládáte ručně...

Proč svět má toho Káju rád?

26. března 2011 v 10:21 | Madeleine |  Madeleine's diary
"Svět má ty chvíle Káju rád, když slunce začne hřát,... slyšet právě nový hit, to má svět rád..."

Jsem mladá, měla bych držet krok se svými vrstevníky a přáteli, vyznávat nějaké emo, gothic a podobné nesmyslné styly, které vůbec nechápu, a samozřejmě s nimi držet i krok v hudbě. Ovšem já jsem prostě divná. Už od svých (snad) 15 let jedu v Goťákovi, jazzu,... a dalších starých a bohužel i neuznávaných směrech hudby. Často se setkávám s nepochopením, proč neposlouchám něco normálního. - "Gott je pro starý báby,..." - a podobné věty. A tak jsem se rozhodla přijít s úvahou: "Proč máme rádi Káju?"

Den 43 - Den co den

25. března 2011 v 22:19 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
K dnešní básničce jsem se trošku motivovala poslechem písniček od bývalé skupiny Holki. Taky znám to krásné období, kdy "den co den se vedle tebe ráda probouzím a pozdě večer zase usínám,..." je to moc krásné. A tak v tom zasněném duchu jsem se pokusila vytvořit i zasněnou básničku :-).


Den co den mě líbáš,
než se někam vydáš,
den co den si máváme,
když si sbohem dáváme.
Den co den mě hladíš,
když mě večer svádíš.
Noc co noc mám sen,
že jednou přijde den,
kdy poznáš moje přání
a stanu se tvou paní.

Den 42 - Samotka u lesa

24. března 2011 v 20:37 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Další z méně smysluplných básní, ale ruku na srdce, vážení, kolik básní má doopravdy hluboký smysl? - Když nepočítám pár známých dobrých poem...? :-) Každý smysl vidí jinde, v něčem jiném :)
V tmavém lesním houští
jako palma v poušti
sedí malý skřítek,
jmenuje se Vítek.
Sedí si tam sám a sám
a tento pocit taky znám.
Nenajdou, i kdyby chtěli,
oni totiž zapomněli
napsat do Googlu vzkaz,
kde je bláznů sraz.

Den 41 - Hračky

23. března 2011 v 20:35 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnešní básnička není příliš smysluplná, ale měla jsem trošku náladu ukrýt do ní malou šifru, tak třeba na ni přijdete :-). Možná na ni přijdu za pár let i já sama, ale v tom si nejsem jistá. Většinu šifer, co jsem sama vymyslela, jsem o pár let později už ani nerozluštila :-D ... Tak hezkou zábavu.
Malý plyšový lvíček
a chlupatý psíček
gymnastice holdovali,
do noci ji sledovali
a nepropásli žádný cvik,
leč všechno viděl černý býk,
evidentě měl svůj názor,
nedal si na svá slova pozor,
kritizoval gymnastiku
a tak dostal po čenichu.

Den 40 - Mamut

22. března 2011 v 20:57 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnešní básničku jsem pojala, řekla bych, poněkud sarkasticky. No, neříkejte, že téma "pravěk" nejde zpracovat lépe :-D ... no, určitě jde, ale kdo mě zná, ví, že prostě taková jsem. Hodně zábavy u pravěké básničky :-)
Tehdy kdysi v pravěku
řekl člověk člověku:
"Hele, vole já mám hlad,
půjdem něco nasbírat."
"Na to kašli, já chci maso,
támhle vezmeme to laso,
mamuta si ulovíme,
na ohni ho usmažíme."
A tak v lese na bílí
mamuta i zabili.

Pravák či levák?

22. března 2011 v 19:05 | Madeleine |  Madeleine's diary


Zdravíčko, opět přicházím se svojí myšLenkou, nebo spíše s nějakým kecem. Za poslední dobu, jak se tak pozoruji, přicházím na racionalizaci své nešikovnosti. Jak se totiž zdá, jsem neuvědomělým přeučeným levákem. Nevím, jestli mě rodiče už jako malýho prcka přeučovali, jak správně držet tužku, neboť ve škole jsem jednoduše začala psát pravou (a taky jsem jako jediná ze všech psala nejlépe :-D ... jo, tomu se říká vykreslená ruka), ale s postupem času, když jsem se měla zapojit do elementárních prací, mi bylo vytýkáno, že to dělám moc složitě a "přes ruku." - Jak se tak pozoruji v dnešní době, dělám věci přes ruku pořád. Třeba teprve dnes jsem po letech přišla na to, proč se pokaždé míním opařit, když zcezuji vodu z těstovin (klasickým způsobem přes pokličku, že?) - ten důvod je ten, že ten hrnec beru jako levák, avšak už ho podle naučeného vzoru nakláním jako pravák. A tak je to se spoustou věcí. Byla jsem naučena dělat je jako pravák, ale začínám jako levák. No, řekněte, má to pak dopadnout dobře?? :-D ...
Každopádně ať nad tím přemýšlím jakkoliv, nevím, co s tím. Přeučit se všechno na leváka? Nebo nebrat věci tolik automaticky a přehazovat z ruky do ruky?? - Vůbec nevím, co z toho by mi mohlo zabrat méně času.

Co se toho psaní týče, přiznám se, že umím psát prakticky všemi směry už od útlého věku. A nejlépe se mi psalo ve stylu hebrejštiny. To jsem pak dělávala ve výtvarce a děcka se tomu smály, že píšu opačně... :-D - Dnes se spíš diví tomu, jak to zvládám :-D

Den 39 - Tichá láska

21. března 2011 v 21:07 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Chtěla jsem původně napsat básničku o pohádce, ale stále jsem nenacházela hezké slovo rýmující se na "pohádka," tak jsem to změnila na "příběh" a hned z toho máme trošku jinou básničku. Doufám, že i tak se bude líbit... :-)
Chtěla jsem složit příběh
o dvou milých lidech,
o lidech, co se milují,
o těch, co se radují,
kdykoliv jsou spolu,
když u jednoho stolu
spolu mlčky večeří,
když se venku sešeří.
(A) Fráze nejsou nutné znova,
oči řeknou víc než slova.

Den 38 - Tulipány

20. března 2011 v 19:49 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
K dnešní básničce mne motivovala moje oblíbená sladkost - marcipán. Kokosové a marcipánové výrobky já můžu, pro to já mám slabost, ale vždycky je to tak krásně udělané, že je mi až líto to sníst a párkrát se stalo, že jsem to opravdu nesnědla, což pak byla ještě větší škoda. Jakou máte oblíbenou sladkost vy?
Mám kytici tulipánů
udělanou z marcipánu,
udělal ji pro mě milý,
vložil do toho své síly.
Stálo ho to kopu času,
avšak pozřete tu krásu!
Mám z toho i v očích slzy,
protože mě velmi mrzí,
že bez velké naděje
kytka se pryč poděje.

Den 37 - Souboj kávy

20. března 2011 v 19:20 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička k sobotě 19. března 2011.
Přiznám se, že tohle je víceméně básnička na objednávku. Neměla jsem pořádný nápad na téma básničky a tak jsem požádala kamarádku, ať mi něco nadhodí. Shodou náhod se nám do toho připletla i srandovní psí jména a hned byl námět (objednávka) na básničku. Takže Souboj kávy věnovaný kamarádce, které jsem se (nechtěně) dotkla v jednom z minulých článků.


Z kuchyně jdou mraky páry,
proti sobě kávovary!
Mezi sebou soupeří,
kdo z nich lépe uvaří
espresso či moccacino,
nakonec i cappuccino.
Disciplínou je i latte,
nebo si snad turka dáte?
Já však těžko držím balanc,
mám už z toho nervy na dranc.

Den 36 - Curych

20. března 2011 v 18:33 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička k pátku 18. března 2011
V dnešní básni jsem se inspirovala švýcarským Curychem. Možná někteří z vás vědí, že pro Švýcarsko já mám slabost,... inu, nebudu to tady dál okecávat, zde máte básničku. Enjoy it :)
Zahlídla jsem Curych
a koupila si kulich,
ať mi není chladno,
až opustím Kladno.
Pojedu do Curychu
ve svém novém kulichu,
okouknu tam banky,
půjčím si i franky
a pak hezky potichu
vytratím se z Curychu.

Den 34 - Kříž, Den 35 - Mayday

19. března 2011 v 20:25 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička ke středě 16. března 2011
K dnešní básni mne trošku inspirovala písnička Hvězdy, ale to asi jen dvěma verši. Naše Star se v ní sice dotýkají nebe, ale já v té básni mířím dál :-) ... Myslím, že svých pesimistických básní se jen tak nezbavím... hezkou zábavu.

Někdy jsme dál a někdy blíž
k místu, kde stojí ten kříž.
Všíchni máme cestu dlouhou,
ale času málo - chvíli pouhou.
Někdy jsme blíž a někdy dál,
každý z nás se už někdy bál,
že už zbývá jen pár roků,
že od kříže jsme pár kroků.
Od kříže pak půjdem dál,
někam, kde se koná bál.

Básnička ke čtvrtku 17. března 2011
Slovíčko "mayday" je mezinárodně uznávaným signálem při voláním o pomoc, v případě použití třikrát po sobě signalizuje velmi vážné ohrožení. Ale... proč někdy nikdo nic neslyší?
Stále křičím mayday, mayday,
chápat tohle, to mi nejde.
Řekni, co se stalo a co nemělo,
já nechci, aby se hned setmělo.
Mayday, mayday, mayday,
pomoc, prosím, pro nás hledej.
Jen stíny jdou ulicí bez tváří,
lampy - ty tu pro ně nezáří.
A já křičím: "Mayday, mayday,"
než se můj stín se tvým sejde.

Ve tvém věku jsem...

16. března 2011 v 22:52 | Madeleine


"Ve tvém věku jsem..." - Tuhle větu snad slýchal (a možná že i stále slýchá) každý z nás. Ať už šlo o rozhodování se v určité věci, či rozvažování ohledně minulosti. A jak tuto větu každý z nás nenáviděl...
Vzpomínám si na svoji pubertu, jestli se tomu dá v mém případě tak vůbec říkat. - Svým způsobem jsem tohle období překročila z dítěte do adolescence, ale přeci jen jsem udělala pár různých chyb. (Ale kdo chyby nedělá?) - Bylo mi asi dvanáct, třináct a ze srdce jsem nenáviděla, když mi někdo tuto větu říkal. Sice jsem ji neslýchala často, přesto mi to vadilo. A ještě víc mi vadilo, když mi říkali: "S věkem na to přijdeš." A já tohle všechno zarytě odmítala. Když se na to dívám zpětně, mám ten pocit, že člověk si během svých prvních 20 let neprochází pouze jedním obdobím vzdoru, které je typické pro děti od 2 do 4 let, ale prochází jím dvakrát. Paradoxně v již zmíněné pubertě. Cokoliv řekne nějaká autorita, je "špatné", neboť tomu nerozumí.

Den 33 - Čokoláda

15. března 2011 v 23:48 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Ačkoliv jsem nikdy nebyla velkým fanouškem sladkostí a různých pamlsků (již od dětství), rozbalila jsem si po dlouhé době opět čokoládu a hned jsem si půlku tabulky snědla. Ani byste nevěřili, jak taková čokoláda přijde vhod po litru pomerančovéh džusu, který omylem otevřete a nikdo ho nechce pít, a třech až čtyřech velkých mandarinkách a jednom jablku, které prostě musíte sníst, aby se to nekazilo. Řekněte, kdo by neměl po 4 hodinách takového jídleníčku překyselený žaludek a chuť na čokoládku? :-)
Krabka bílé čokolády
dostane mne do nálady,
utiší ty vlky v bříše,
co nevrčí vůbec tiše.
Je málo sladká, výtečná,
ve špajzu byla zbytečná,
nešlo vůbec odolat,
když si musíš pochutnat.
Proč zbytečně hladovět?
Život nejde vrátit zpět.