Květen 2011

Den 110 - Scrabble

31. května 2011 v 23:07 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Jak jste mohli zpozorovat v básničkách předchozího týdne, mám hlavu plnou ještě šílenějších nápadů než obvykle. Zřejmě je to vlivem toho, že mě na týden opustila kamarádka. Bez jejích dobrých poznámek a hlášek mi bylo docela dost smutno. A zřejmě její "nápady" přešly trošku do mé hlavy... :D
Sejdeme se povinně
na kolínské rovině,
vidět je tam vše -
- i nedělní mše!
Počasí nám vyjde
a ten, kdo nepřijde,
jasné je dost viditelně,
že ten skončí v ředitelně!
Přinese to trable,
nebudem hrát scrabble!

Dawn - epizoda 16 - Víno je vinno

30. května 2011 v 14:08 | Madeleine |  Dawn

Michael mě vysadil před domem a jel rovnou do školy na přednášku. Já jsem pomalým krokem došla ke dveřím a sotva jsem za sebou zavřela dveře, posadila jsem se na botník a začala se zouvat. V posledních minutách mě už nějak bolely nohy, především levé chodidlo. Zřejmě jsem si zase až příliš utáhla tkaničky. Pocítila jsem úlevu, když jsem byla naboso. A jako bonus k tomuto dobrému pocitu byl i klid. Babička nikde, máma spala po návratu z noční... co víc si přát?

Den 109 - Španělské okurky

30. května 2011 v 6:21 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Vzhledem k velké okurkové kauze jsem nemohla udělat jinak, než na dnešní den připravit malou básničku. Berte ji, prosím, opět s nadhledem a troškou humoru.
Okurek ze Španělska
přijel si až do Česka!
V obchodě ho nechtějí,
prodávat to nesmějí.
Všichni mají dojem,
že nás čeká průjem,
jako měli tamti Němci -
zeleniny přívrženci.
My však máme radši bejky,
uděláme si znich stejky.

Den 108 - Neúspěšný spisovatel

29. května 2011 v 8:55 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
K dnešní básni jsem dospěla pročítáním titulků po různých zpravodajských webech. Určitá slova mi ulpěla v paměti a vzniklo z toho toto... Tak se pobavte a vy, co jste z Prahy, se nezlobte, že jsem napsala "Praga"...
Říkají mu Parid,
co zná celý Madrid
a dokonce i Pragu,
a prý přišel z Haagu
v novém černém fraku
spisovatel braků.
Vydal spoustu knížek
plných modrých mřížek,
prý zde jde o nový styl,
co prý znal i J. K. Tyl.

Den 107 - Gymnastka třešeň

28. května 2011 v 6:50 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Pro dnešní den tu mám velice absurdní básničku. Ovšem co můžete čekat od veršů, který byly vymyšleny v koupelně při čištění zubů? - Berte to s nadhledem a třeba se i zasmějete celé absurditě... :-)
Třešnička, když spadla,
dopadla na bradla,
gymnastiku zkusila,
aniž by snad tušila,
že to není branže
ani pro pomeranče.
Když na bradla dopadla,
celičká se rozpadla.
A pro radost Máše,
zbyla z třešně kaše.

Den 106 - Ptám se stále

27. května 2011 v 23:00 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnešní básničku jsem sepsala během přemýšlení o otevřeném dopisu, který jsem chtěla sepsat již ráno. Stále nad tím přemýšlím, zda to sepsat. A jsem přikloněna spíše tomu "ano", ale nevím, kam ten otevřený dopis dát...
Stojím tu na sále
a ptám se vás stále,
proč je tu ta svízel,
kam ten smysl zmizel,
proč mě ze sna budí
všichni lidé chudí,
proč jistoty mizí
a proč úspěch sklízí
politici hloupí,
co si všechno koupí?!

Dawn - epizoda 15 - Spěch

26. května 2011 v 15:17 | Madeleine |  Dawn

Babiččin pobyt u nás byl ještě náročnější, než jsem si vůbec dovedla představit. Nakonec i moji rodiče z toho začali být unavení. Babička neustále vařila, pekla, uklízela a obskakovala mě, jako bych byla na smrtelné posteli. Jak to všechno dovedla stíhat, to nechápu. A ani se nebudu snažit pochopit, neboť na to je můj mozek až moc nízkokapacitní. K pochopení takového umění se zřejmě musí dospět. Každopádně po babiččině úklidu byl náš dům skoro stejně sterilní jako oddělení intenzivní péče v nemocnici. V tomto máma na babičku opravdu neměla, ačkoliv si na čistotě hodně zakládá. A to jsem si myslela, jak ten úklid hrotí. Když nakonec babička po pěti dnech odjela, táta prohlásil, že to bylo skoro stejné, jako když jsem se narodila. Babička přispěchala na pomoc s domácností, aby se o mě máma mohla naplno starat, a všechno prý bylo tak čisté a lesklé, až se člověk bál i dýchat, aby náhodou někde nebyla nějaká bakterie.

Pohádkový layout

26. května 2011 v 11:53 | Madeleine |  Layouty
Opět jsem si myslela, jak dlouho tu nemám ten zelený layout a že to potřebuje změnu, a hádejte, co nezjistím?! Ten layout tu byl pouhé dva týdny. Nevadí, nevadí. Když už jsem se s tímto dělala, tak proč by tu na další dva týdny (při troše štěstí déle :-D) být, že?! Ohodnoťte sami, jak se povedl.
Náhled pod perexem

Den 105 - Acta, non verba

26. května 2011 v 0:07 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Vím, že mívám nejrůznější deprese a dost pravděpodobně trpím BAP a (vysoce) pravděpodobně i schizofrenií (i když já obě svá já dobře znám). Dost často slýchám, že se podceňuji, a zřejmě na tom něco bude. Po večerním rozhovoru s přítelem jsem si řekla, že je asi na čase udělat za vším tlustou čáru a skončit s tím. Skončit s posloucháním řečí, že jsem hloupá a že na nic nemám. Zřejmě nastal čas to všechno změnit a zkusit dokázat, že jsou věci, na které prostě mám. Acta, non verba! (= činy, ne slova)
Sama sobě slib si dám,
že co chci, to udělám,
že si splním, co jen mohu,
i když pro to nemám vlohu!
Žiju přeci jenom jednou
a ostatní ať si trhnou!
Nebudu tu dělat blbce
a poslušně hrát slepce.
Mám své srdce, svoji hlavu,
nebudu jim dělat ...

Den 104 - Klidný spánek

25. května 2011 v 20:06 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes bylo tak teplo, až se mi začalo chtít spát. Tedy ne, že bych byla 'unavená' pouze tím teplem, ale vlivem těch tepel jsem se nějak nachladila. Horečky (zatím) nemám, ale ta rýma (i když je celoroční) mě dvakrát nebaví. A ochraptělé hlasivky vůbec. Vy se však radujte z této pozitivně a lezce letně naladěné básničky.
Venku fouká lehký vánek,
na mě jde pomalu spánek,
chce se mi teď snít,
jaké je míti klid,
když člověk nic nemusí,
když ho práce nedusí,
kydž obláčky počítá
jako malá Lolita.
Chci si takhle snít
a svůj klídek mít.

Den 103 - Přejetá malina

24. května 2011 v 23:20 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes jsem po štatlu nachodila dobrých 12km a přiznám se, že ve čtyři odpoledně mě nohy bolely víc, než je zdrávo. A když jsem došla na Hlavas a na chvíli se posadila, než půjdu dál, v myšlenkách jsem se neubránila nadávce: "K... bolej nohy! Zatracený šaliny jedny pitomý!" - abych vysvětlila absurditu nadávky: z 90% případů nejezdím MHD. Tudíž nadávat, že mě bolí nohy a že za to můžou vlastně šaliny, protože s nimi nejezdím, je velmi absurdní :-D.
Ležela tu malina,
přejela ji šalina,
stalo se to tam,
kde dříve stál krám
celý plný skadkostí
proti každé starosti
a černému splínu,
co plyne ze stínu,
který měla malina,
než přijela šalina.

Den 102 - Korkové víčko

24. května 2011 v 23:15 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička k pondělí 23. května 2011
Dnešní básnička je poněkud hloupá, ale řeknětě, kdo někdy neměl trošku problém s otvíráním vína? Já se přiznám, že párkrát jsem ten problém měla - se starým otvírákem. Díkybohu za ty nové pomocníky, když už láhev neotevře muž...
Na maličkém dvorku
ležel kousek korku,
patřil k láhvi vína,
leč sžírala ho špína.
Láhev kdysi vypili
a ten korek ztratili.
Jedno jim to bylo,
hlavně že se pilo.
Vína měli moc,
prochlastali noc.

Horko, rajče, smrt!

23. května 2011 v 16:59 | Madeleine |  Madeleine's diary
Dnes ráno jsem opět vyrazila do Prostějova. Sice to nebylo na dlouho, ale i tak pro mě byla cesta tam poněkud krušná. Šíleně moc se mi chtělo spát, ale nešlo to. Když je v autě nahlas puštěné rádio a pan řidič nerespektuje své spolujezdce, je to těžké. Navíc usnout u tak strašného rádia, jako je Impuls, je hrozné. Buď kecají, nebo mají reklamy. Když je nějaké dobré rádio, kde hrají písničky, dá se usnout snáze. (Abych vysvětlila: celou noc jsem nespala, protože jsem se zapovídala... člověk chce jít spát v 1 v noci a najednou se diví, že už se rozednilo!! :-D)

V Prostějově to bylo celkem dobré. Až na to počasí. Bylo strašné dusno a asi bych padla, kdyby nefoukal vítr. Prošla jsem celé město a pár obchodů. Cestou zpět jsme zavítali do restaurace na oběd, kde jsem si objednala nějakou kuřecí specialitu. Bylo to výborné, ale bylo toho moc. Nevím, proč dělají v těch restauracích takové velké porce. Já sním sotva polovinu a to si nedávám polévku. Budu na sobě muset zapracovat... :-)

Co však bylo horší, tak pak cesta domů. Nechala jsem se vyhodit na městě, neboť jsem v Prostějově nestihla najít pořádnou drogerii, a zamířila jsem do vybraného obchodu. Strávila jsem tam hodinu a nakonec jsem se mínila u pokladny vyvrátit. Za dva laky na nehty (ve slevě) a pár holčičích potřeb jsem platila skoro 400Kč. Myslela jsem, že mě odnesou nohama napřed, ale ustála jsem to. Hold některé věci prostě stojí víc a za kvalitu si člověk musí připlatit. Nicméně to byla první rána. Ta druhá, co mě málem zabila, byla cesta domů! To už málem byla moje smrt! To horko snad ještě horší než v Prostějově a já jsem navíc s sebou neměla svůj krém! Takže než jsem došla domů, byla jsem nejen dehydrovaná, ale především rudá jako rajče! To snad i to rajče by mi mohlo závidět. Doufám, že do zítřka to nějak vstřebám. Jinak nevím, co budu dělat... zítra mám velký den :-)

A co vy? Jak snášíte ty horka?

Dawn - epizda 14 - Nevím

22. května 2011 v 16:37 | Madeleine |  Dawn

"Dawn? Dawn? Dawn!!" matně jsem slyšela hlasy. "Dawn, slyšíš mě? Dawn!"
"A... e..." vykoktala jsem ze sebe a otevřela oči. Nic pořádného jsem však neviděla.
"Dawn?" něco se mi mihlo před očima.
"Jo," dostala jsem ze sebe první slovo.
"Víš, kde jsi?" ptal se mě onen ženský hlas.
"Ne," pokoušela jsem se zaostřit svůj zrak na obličej, co se nade mnou skláněl.
"Paní učitelko, už je tu sanitka," zvolal dívčí hlas.
"Proč? Co se stalo?" zamumlala jsem sama pro sebe a zavřela oči. Bylo mi divně.

Den 101 - Noční hřbitov

22. května 2011 v 16:31 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes jsem opět vymýšlela básničku na zadaná slova. Nicméně zadávala kreativní Silvrí. Jediné ze slov, co nešlo dodržet, bylo smetiště, tak jsem použila ten chlívek :-D... snad odpustíte :D
U kostela na hrobečku
sedí panna při měsíčku,
na rtech má růžový lesk
a po milým v srdci stesk.
A farář u brány jen stojí
hřbitova se v noci bojí.
Jenom tiše na ni zírá,
když o lopatu se opírá.
A tak není vůbec divu,
že je to tam jako v chlívu.

Den 100 - Stý den

21. května 2011 v 22:35 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes je to právě sto dní, co byl založen tento projekt. Uteklo to tak rychle... a člověk by si řekl: sto dní, času habaděj! A ono houby. Páni... Za chvíli tu bude dvě sta, tři sta,... a konec. Sakra, ten čas plyne!
Nadešel už ten stý den,
je to skoro jako sen!
Dvě sta budou za chvíli,
to abychom to slavili!
Dnes tu máme ale stovku,
tak si lehnem na pohovku.
Budeme jen tak tiše slavit,
v myšlenkách se dobře bavit.
Vzpomeneme, co vše se stalo,
sto dní vypadá jako málo...

Den 99 - Domovní důvěrník

21. května 2011 v 21:40 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Báseň k pátku 20. května 2011
Přiznám se, že dnešní báseň je svým způsobem nesmyslná. Opět jsem čerpala z diskuse, ale zadaná slova jsem nedodržela. Alespoň nějaký příspěvek s trochou ironie :)
Na celnici do práce
chodí dělat poradce
náš domovní důvěrník,
co miluje větrník
a smažený pórek
a na lahvi kolek,
ač pije aloe vera,
co pěstuje jeho dcera.
Na zdraví on hledí,
ač stále jen sedí.

Den 98 - V hladomorně

21. května 2011 v 21:32 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Báseň ke čtvrtku 19. května 2011
K dnešní básni jsem nalezla inspiraci opět na oblíbené diskusi. Dle zadaných slov zůstala báseň zahalena nejen hávem pradávného času, ale i mýtu :-)
V hladomorně byla zeď
co já si počnu teď?
V té zdi byla škvírka
a v ní básnická sbírka!
A ten rytíř bezhlavý
byl až příliš svéhlavý,
nechtěl mi ji dát,
neb prý přijde kat!
Až mu šichta skončí
pro sbírku si skočí.

Tesco ve večerním štatlu

21. května 2011 v 10:12 | Madeleine |  Tesco
Jak to tak vidím, klesla jsem už hodně nízko. První sérii zkoušek jsem sice zvládla, ale když už jsem chtěla večer někam vyrazit, nikdo neměl to slitování s jednou malou brněnskou holkou, která poslední měsíce byla stále doma a prakticky se nikam nedostala. Přítel mi zrušil rande, takže lístky do kina přišly na zmar, jiní zase nechtěli jít do klubu na jednu úžasnou akci, neb dali přednost hospodě, a jiní prostě jít nemohli. Buď byli v práci (případ druhé polovičky), nebo byli mimo město. Ach... Tohle už není ani Utrpení mladého Werthera. Tohle je utrpení osamělé Madeleine... No, díkybohu, že mám alespoň Tesco. Přes internet jsme si objednaly knihu a vycházkou jsme se vydaly do knihovny. Celou naši vycházku jsme zakončily ještě malým obhlédnutím Petrova a nákupem v Tescu :-D.

V kavárně knihovny jsme se hned pustily do čtení...

Dawn - epizoda 13 - Tik

20. května 2011 v 10:21 | Madeleine |  Dawn

Informace od Kelly mě trošku (hodně) zklamaly a byla jsem ráda, že zazvonilo na další hodinu. Nemusela jsem poslouchat dál nové informace o tom, jak Charlie hledá nějakou dívku u baru. Mylně jsem si dělala iluze, že by možná mohl hledat mne. Mám smůlu. A ani bych nikdy nevěřila, jak taková informace o hledání mě může rozrušit a hned nato tak šíleně zklamat. Strašně to se mnou zacloumalo. V následujících dvou hodinách jsem měla trošku problémy komunikovat s učiteli, byla jsem ve zvláštním stresu a v ruce jsem měla tik. Musela jsem skoro celý den svírat pěst levé ruky, aby se mi tolik netřásla. Nicméně mému roztřesenému písmu to nepomohlo. A v tělocviku jsme k tomu všemu měly ještě šplhat a skákat přes kozu! V tomto stavu to nedopadne dobře!!