Červenec 2011

Den 169 - Špagety al dente

29. července 2011 v 21:35 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Nedávno jsem si něco vyhledávala a náhodně natrefila na stránky s italskou kuchyní. Nevím jak, ale právě dnes jsem si vzpomněla na těstoviny al dente... :-)

Špagety al dente
- ty si klidně dejte,
za malé náklady
Itálie základy
poznáte fakt rychle,
skoro jako z krychle,
nebo v kostce spíše,
jak se správně píše.
Nicméně to jídlo
je jak dobré bydlo.

Noční motýl velkoměsta

28. července 2011 v 16:12 | Madeleine |  Jednorázové povídky
"…Hey girl I like your flava, wish I could be your neighba, must be coffee by the way you shakin your perk-u-later, I'm the smooth operator…"*

"Kláro! To je tvůj song!"
"Sakra!"
"Běž, běž!"
"Objednejte mi ještě vodku s džusem."
"Jasný, ale už běž."
"Jdu…"

Den 168 - Internetová závislost

28. července 2011 v 15:13 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Tak, jak dříve byli lidé závislí především na herních automatech (tedy ne, že by takoví jedinci nebyli i nyní), dnes přechází tato závislost spíše na počítače a internet. Přiznám se, že i já mívám občas krizi, když mi nefunguje internet, nebo jsem někde, kde se nemůžu připojit, a nemám ani náhradní aktivitu, která by mě vlastně vůbec i bavila...


Tak jsem zase bez netu
jako feťák bez fetu,
krizi z toho nyní mám,
neb internet postrádám,
začínám mít z toho zlost,
ničí mě má závislost,
jsem skoro jak na poušti
a víra mě opouští,
že se dočkám netu
jako feťák fetu.

Den 167 - Grilovací soutěž

27. července 2011 v 17:11 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Zajisté to znáte. Léto - čas grilování, zahradních párty, oslav a posezení. A co by to bylo za událost, kdyby chybělo maso dělané na ohni, že? Některé verše, především ten s tou gorilou, berte opravdu s nadhledem a humorem :-).

Ztratil se mi prstýnek
při nošení polínek,
tak to někdy dopadá,
když se vám chlap pohádá
se sousedem u grilu,
neb prý peče gorilu.
A pak spolu soupeří,
kdo bude mít k večeři
- pokud možno za chvílu -
lepší maso na grilu.

Den 166 - Drogy

26. července 2011 v 21:43 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnešní báseň je opravdu souhra náhod, aneb jak to dopadne, když si pustíte "šílenou žábu". Doufám, že nikoho tato báseň nevybídne k tomu, aby nějaké svinstvo, které jsem naveršovala, ihned zkoušel. Stojí to moc peněz a krom následné deprese z toho moc mít nebudete... tedy krom té prázdné peněženky...

Stačí jen pár gramů drog
a lítáš jako Crazy Frog,
stačí trocha hašiše
a uvidíš Ježíše,
třeba troška sněhu
dodá vztahu něhu,
a například extáze
zažene ti nesnáze,
a vzávěru špek
zažene tvůj vztek.

Dawn - epizoda 24 - Ty na to máš

25. července 2011 v 15:08 | Madeleine |  Dawn


Celé dvě hodiny italštiny jsem Charlieho po očku sledovala. Měl velký linkovací trhací sešit a neustále něco psal a čmáral. Snad pětkrát za celých devadesát minut vytrhnul ze sešitu list a hodil jej do lavice. Vůbec mi nešlo do hlavy, co to dělá. Něco kreslí? Nebo píše? Vymýšlí domácí úkol ve vyučování, aby měl více volného času? Už ve francouzštině vypadal tak soustředěně. A mně to vrtalo hlavou. Podobně jsem ho viděla snad jednou nebo dvakrát. Ale to byl spíše naštvaný. Jednou měl neshody s Louie a podruhé měl prý nějaké problémy doma nebo s bratrem. Teď vypadal klidně a nepustil propisku z ruky. Co to dělá, to by mě opravdu zajímalo!

Den 165 - Mapa Google

25. července 2011 v 12:43 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes v noci jsem se hezky prošla Brnem. Před půlnocí jsem přijela na Hlavas, ale jelikož jsem nevěděla, jaký noční spoj mi jede domů, tak jsem se vydala pěšky. Město jsem samozřejmě prošla správně, avšak pak jsem neuvědoměle odbočila o ulici dřív a ocitla jsem se o trošku jinde, než jsem chtěla. Když jsem si to uvědomila, řekla jsem si, že nejjednodušší bude použít mapu. A tak mi Google po čtvrt hodince rozčilování vyjel trasu, ale bez mapy. A tak jsem bloudila ulicemi, nachodila kilometry a byla trošku nazlobená, neb kdybych viděla mapu, tak jsem doma za pár minut a neobcházím půlku Brna :-D

Tak jsem kdesi v trapu,
mám však google mapu,
po Brně tu bloudím
a tak nějak soudím,
že se ten můj mobil
zřejmě asi opil,
ulicemi vláčí mě,
jako tehdy v Trenčíně.
Z nachozených kiláků
mám nohy plné boláků.

Den 164 - Malinký malinky

25. července 2011 v 12:30 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička k neděli 25. července 2011
Dnešní báseň není až tak z mé hlavy, již v sobotu mi ji obdobnou básničku poslala kamarádka Michel, a jelikož se mi tak líbila, požádala jsem Michel o autorská práva. :-)

Malinky, malinky,
nejsou vůbec malinký,
takovýhle malinky
jsou větší než pralinky,
jsou to velké kruhy
jako státní dluhy,
rostou stále ještě,
nosím na ně kleště,
trhám je i v neděli,
trny mám i v prdeli.

Den 163 - Po túře

23. července 2011 v 13:33 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Další básnička do projektu 324 básní v roce 2011. Tentokráte o výletě a obědu. Přiznám se, že na nějakém opravdovém výletě jsem nebyla hodně dlouho, ale to kuře jsem dnes k obědu dělala. Rodiče odjeli kvůli něčemu pryč, a tak jsem jim na požádání uvařila oběd. Jestli jim to chutnalo, se dozvím až ale asi zítra, neb se už dnes nepotkáme :D. Jo, dlouho jsem v práci nebyla. Naposledy ráno :D.

Po velké túře
upeču kuře,
zaženem hlad,
doufám, snad.
Maso bílý
dá nám síly
na další túru
a kiláků fůru,
čeká nás Znojmo,
už teď vidím dvojmo.

Den 162 - Láska na obrázku

22. července 2011 v 12:18 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes jsem se pokusila o velmi, velmi krátké verše a báseň se spádem. Jeden verš má pouze 4 slabiky. A kdo mě vlastně inspiroval k této básni? Muž, kterého mám ve svém srdci snad 5 let. Samozřejmě s menším podílem než svého přítele :-), ale pak se nemůžete divit, že dalším mužem, který kdy dostane možnost zapsat se do mého srdce, bude pouze můj syn :-).

Svoji lásku
na obrázku
jen sleduji
a miluji
jeho vlasy
plné krásy,
jeho oči
pod obočí
se jen blyští,
srdce mé tříští.

Den 161 - Pevná vůle

22. července 2011 v 12:03 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Báseň ke čtvrtku 21. července 2011
Opět básnička k mému jídelníčku. Co dodat? Není lehké vzdát se všeho,...

Pečená pečeně
je další po kačeně,
k tomu brambor, knedle,
až jsem z toho vedle,
tolik jídla, tolik masa,
vážně mě to dosti drásá,
mám na to fakt chuť,
ale buď, jak buď,
mám svou pevnou vůli
a odmítám soli.

Den 160 - Životospráva

22. července 2011 v 11:26 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička ke středě 20. července 2011
Jak už jsem v jednom z minulých příspěvků psala, rozhodla jsem se pro nový způsob života. S tím samozřejmě souvisí i občasná únava, která mimo jiné pramení i ze stresu a problémů doma, proč najednou nechci to a ono...

Začínám být znavená
a bolí mě ramena
a taky celá záda
a vůbec nejsem ráda,
že jsem celá grogy,
když neberu drogy,
ani léky žádné,
držím se teď řádné
správy mého života,
což je právě novota.

den 159 - Poprve z mobilu

19. července 2011 v 17:25 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
omlouvam se vsem nastevnikum, ze dnesni prispevek je bez diakritiky, ale poprve zkousim blog editovat pres mobil :-)

Pripadam si jako debil
ze nezvladam jiny mobil,
je to vazne kruty
a muj mozek duty
tezko zvlada funkce
natoz interpunkce
tady v tomto textu,
takze v tom kontextu
je to jeste horsi,
ze mobil je starsi.

Den 158 - Víno z Tesca

18. července 2011 v 22:36 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Nevím, jak je to různě po republice, nebo zda jsou v televizi reklamy (nesleduji TV), ale možná vy - Brňáci - víte, že Tesco na Dornychu má velký výprodej. A vyprodávají již opravdu dlouho... snad měsíc? Kdož ví, avšak najít v tom nepřeberném množství čehosi všeho možného něco velmi zajímavého... no,... tomu říkám umění :-).

Přišel za mnou přítel,
že má nový příděl:
"Mám jenom pár novinek,
koupil jsem pár lahvinek,
slevu mělo Tesco,
sklo se krásně lesklo,
tak jsem ti chtěl zavolat,
leč jsem nemoh odolat,
prostě jsem to koupil
a snad neprohloupil."

Den 157 - Klid

18. července 2011 v 22:23 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička k neděli 17. července 2011
Řekněte, kdo by se někdy nezamyslel nad tím, jaké by to bylo mít opravdu klid... na toto téma mě prostě napadla básnička, i když zřejmě obtížnější na čtení...

Vše je jednou poprvé
i ty rány do krve
se však jednou zahojí,
když je dávno po boji,
když je všude pohoda,
sem tam malá nehoda,
žádné velké zvraty
a už ani ztráty,
prostě jenom klid,
po němž touží lid.

Den 156 - Nákladní vlak

18. července 2011 v 20:09 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička k sobotě 16. července 2011
Dnešní básnička se váže na můj zážitek na zastávce ČD. Ne, že by tam někoho zmlátili, to naštěstí ne, ale s kamarádkou jsme měly možnost strávit odpoledne na nákladním vlaku. Samozřejmě o nás nikdo nevěděl (anebo nic neřekli), takže jsme tam mohly v klidu sedět a povídat si. Stejně jsme neměly nic, čím bychom mohly vlak poškodit. Jedinou naší zbraní byl jeden pirát, mobil, rtěnka a bylinky... :D

Na nákladním vláčku
dostal nakládačku,
protože krad obilí
a neměl ani posily,
prostě si tak čoroval,
však kámoš ho varoval,
že průvodčích dost
má v tu chvíli zlost,
jsou to jejich vlaky,
maj' je rádi taky.

Den 155 - Sexy boty mezi ploty

18. července 2011 v 20:02 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Básnička k pátku 15. července 2011
K dnešní básničce mne inspirovala volba bot, než jsem spolu s mámou odjížděla na víkend pryč. (Proto přidávám básničky opět se zpožděním). Nevěděla jsem, jaké pantofle si vzít, a nakonec jsem se vracela, abych si vzala ty nejstarší, neboť byl jasný předpoklad, že se trochu opět zničí... :-)

Nové sexy boty
nejsou mezi ploty
příliš dobrý nápad
a lze těžko chápat,
že jsem vůbec vyšla
v botech o dvě čísla
větší než mám mít,
teď zkouším v tom jít,
nejde to tak snadno -
- přejít celé Kladno

I'm a ghost that you can't see

18. července 2011 v 0:18 | Madeleine |  Téma týdne
"...a ghost from a wishin' well. In a castle dark or a fortress strong with chains upon my feety, You know that ghost is me and I will never be set free as long as I'm a ghost that you can't see..."

Někdo věří, někdo ne. Jistě každý z nás si pamatuje to sladké dětství, kdy jsme se navečer již báli každého stínu a pod postelí bylo strašidlo, ve skříni zlý duch... a rodiče museli přijít, vyhnat to strašidlo, aby se jejich malému potomkovi dobře spalo. Možná se někteří z nás bojí ještě dnes, možná je to ten stejný strach jako v dětství, možná je to strach již o dost jiný. Ať už je to tak či onak, vždy to pro nás bude jen otázka spíše naší víry než možné skutečné poznatelnosti pravdy, jestli je onen posmrtný život, jestli jsou kolem nás duchové, zda jsou dobří či zlí, jak zasahují či řídí naše osudy, životy, události... tohle všechno určitě dalších dvacet let nebude umět věda vysvětlit, ale třeba jednoho dne... kdo ví? Ale bude to stát hodně velké úsilí přijít na slovník, který nám pomůže přeložit řeč zvířat a vědecky vysvětlit, proč máme takové a onaké pocity.

Přišli jste o někoho blízkého? Někoho, koho jste měli rádi? Jak vás zasáhl odchod této osobnosti*? Zůstala vám v srdci? Vybavují se vám vzpomínky? A v těžkých chvílích máte ten pocit, že je blízko vás, aby vám pomohla? Anebo si nyní myslíte, že jsem přetažená a píšu nesmysly?
- Ať už patříte k jedné či druhé straně, jednou přijde ta chvíle, kdy si i odpůrce nějakého duchovna najde jistou cestu. Cestu útěchy, která mu pomůže. A ať už je to pouze psychologie anebo možná skutečnost, pozná tu sílu...

Asi mě máte nyní za blázna. Proč ne, neberu vám to. Vždycky jsem říkala, že nejsem normální a ani nevidím důvod být normální, miluji svoji stabilitu v labilitě, obezitu v anorexii, nadání v hlouposti i nedůvěru ve víru. Jako malé dítě jsem přišla o člověka, který byl mému srdci velmi blízký a já i dnes, i když uplynulo deset let, vím, že on stojí při mně. Je to můj dokonale nedokonalý anděl strážný, který bdí a dává pozor, abych nedělala příliš velké hlouposti a některé důležité zkoušky zvládla alespoň průměrně. A když už náhodou budu mít nutkání udělat něco špatného, postaví mi do cesty překážku, která mě nasměruje zase jinam. Tam, kam bych správně měla jít...

Vím, dostala jsem se nyní do velkého abstraktna, ale třeba někteří z vás, trošku více (nejen psychicky a citově) vyzrálejší jedinci pochopí, co jsem tím chtěla říci. A nevylučuji, že vy, co mě znáte lépe, v tom najdete jistou narážku na to, co jsem chtěla kdysi udělat, a toho, kdo mi v tom zabránil... Možná to byl osud, možná mi jen pomohl můj anděl strážný... výklad je už na každém z vás, ale já vím, že toho člověka mi seslal právě můj anděl. Poslal mi ho, aby ve mně probudil to, co spalo, co bylo zmražené pod spoustou tun ledu...

"...about a ghost from a wishing well. In a castle dark or a fortress strong with chains upon my feet. But stories always end. And if you read between the lines..."
_______
pozn. autorky: z psychologického hlediska je každý člověk osobností - je jedinečný

Změna je život

14. července 2011 v 12:22 | Madeleine |  Madeleine's diary
Jak jsem již v básničce zmiňovala, dnešní ráno nebylo zrovna nejlehčí. Navíc před osmou hodinou jsem musela běžet na poštu, abych si vyzvedla balíček. Bylo pro mne osobním rekordem, když jsem těch 7km zvládla za 40 minut i s frontou na poště. A to ještě cesta není po rovince, ale hezky do kopce. Inu, dobrý tělocvik. Ovšem to není to hlavní sdělení. Byla jsem si vyzvedávat jednu knihu, která by mi měla pomoci, pokud se budu řídit nejlépe přesně pokynů. A abych věděla, kterou cestu zvolit, zeptala jsem se s vé skvělé kamarádky (♥), co na to říká ona. A vzhledem k jejímu názoru (přání) a maličko i mému jsem se tedy rozhodla pro tu druhou cestu, cca od poloviny knihy :-). Bude to pro mne běh na dlouhou trať, ale doufám, že výsledek pak bude vidět. Byla by velká škoda, kdyby všechno mé snažení přišlo v niveč, avšak... někteří z nás vědí, že zrovna toto není až tak jednoduché. Hlavně v mém případě. Každopádně to mé hlavní sdělení se týká mého návyku stravování. Za poslední rok jsem si do života zařadila spoustu návyků, které nyní budu muset změnit. Od základů. Především se ze mě bude muset stát pekařka a cukrářka. Jak toto dovedu, nevím, ale pokusím se s tím nějak porvat. Snad nikdo neuvaří perfektní svíčkovou hned napoprvé, když ji předtím nevařil, ne? :-)
Tak mi držte pěsti, ať to všechno zvládnu, neboť to bude minimálně na dva měsíce. A hlavně ať dosáhnu svého cíle. S tím zároveň slibuji, že budu do deníčku pravidelně zapisovat, jak jsem na tom :-). Pokud ne denně či ob den - to víte, ne vždy je člověk u PC :-) - tak minimálně jednou týdně. Takže během následujících 8 týdnů minimálně 8 příspěvků. :-)

S pozdravem Madeleine

Den 154 - Ranní práce

14. července 2011 v 11:59 | Madeleine |  324 básní v roce 2011
Dnes jsem toho opravdu moc nenaspala. Šla jsem spát před 2.00 ráno a hned v 6:00 jsem měla budíček kvůli papírům. Musela jsem prostě vstát a začít studovat, psát a tisknout. Ach, tomu říkám den. K tomu všemu se střídá počasí jak v dubnu a mě čeká dlouhý den... Jo, zítra budu spát jako mimino... možná.

Okamžitě - hned a teď -
napíšeš mi výpověď,
já teď vážně spěchám,
údaje ti tady nechám.
A tak sedím, studuji,
na právu teď pracuji,
ať má lejstro, co má mít,
ať je doma trochu klid,
třeba se pak dovím proč
je tu taký kolotoč...